Mirkka Rekola 362

Devět bran tady v tom parku
a je tu pohřbeno celé město.
Sníh taje a narcisy vítají 
            zmrtvýchvstání.
O kus dál je bílá kaple léta
přesně jak si to pamatuju:
            věřím
protože žiju, ač jsem zemřela.
A pamatuju si podzim
            když jsem tudy kráčela
po červených listech javoru.

Mirkka Rekola: Anna päivän olla kaikki, 1968.

1 Comment

  1. Děkuji za vytrvalé přívaly poetického čtiva! Přeji šťastný a veselý Nový rok 2023! V.K.

    Like

Leave a Reply

Please log in using one of these methods to post your comment:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s