Mirkka Rekola 354

Nebe nastražuje uši. Půlměsíc. Můžeš k němu mluvit. Musela jsi žít, jako kdybys byla tady. Jako když dá někdo gól do prázdné branky. Nic není tak důležité. Jako žít. Celá ta smrt. Není tak důležitá. Protože čas je smrt. A my umíráme pro smrt. Právě teď. Nic není tak oslnivé jako radost ztratit se.

Mirkka Rekola: Valekuun reitti, 2004.

Leave a Reply

Please log in using one of these methods to post your comment:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s