Odnikud jinud nemůžeš odejít. Tady a teď je to, kde jsi. Ohledáváš okolí, a ono to tam není. Je to vždy v průsečíku vertikály a horizontály. Nic s tím nenaděláš, je to zkrátka vhodné místo pro srdce. Nikdo nechce říct, že je to kříž, dokonce ani kříž to neřekne. Má paprsky všemi směry. Není to zastavený obraz. Zkoušíš zastavit, zastavíš ho, jakmile tě zradí končetiny, jenže už jsi v něm zemřel, už se tě netýká.
Mirkka Rekola: Valekuun reitti, 2004.