Du machst mich allein.
Dich einzig
kann ich vertauschen.
Tak by to mělo být,
ale ty nejsi
valuta,
tebe nemohu za nic vyměnit,
a kdoví jestli to kdy šlo.
Neptám se větru,
mraku, horizontu.
Ale večernice, svatební píseň
je jedna a ta samá.
Vždycky tichá.
To si neuvědomil ani
Malte Laurids Brigge
o nic víc než kdokoliv jiný.
Mirkka Rekola: Valekuun reitti, 2004.
Runoo1 