Mirkka Rekola 341

Dlouhá paměť a krátká odpověď. Není moc času. Ale když se zapomene, je paměť okolo. Tak jako březové listy na stejném stromě. A tráva. Pod zemí je jaro pořád, jaro pořád, žertovně si prozpěvuje, a já zpívám, když sníh roztaje, hned odtamtud vyleze.

Mirkka Rekola: Valekuun reitti, 2004.

Leave a Reply

Please log in using one of these methods to post your comment:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s