Mirkka Rekola 297

Co zbylo,
zbylo v našich světlech,
tma je jako kšilt mojí čapky,
čas se krátí,
ptáš se na totéž co já,
kam se ze života vytratily
ty dlouhé noci.
Ale za čelem, na lících,
přitom v tobě.

Mirkka Rekola: Taivas päivystää, 1996.