Mirkka Rekola 288

Často jsem ji vídala sedávat pod stromem,
když nebyl nikdo v dohledu,
objevila se, přešla ke keři s rozhoupaným
krmítkem, dlaní ho zastavila,
natáhla ruku, nabrala semena,
strčila je do úst a vypadala, že mluví s ptáky,
útlá ramena zlehka ve vzduchu
odvrátila se v úkryt stromů.

Mirkka Rekola: Taivas päivystää, 1996.

Leave a Reply

Please log in using one of these methods to post your comment:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s