Mirkka Rekola 204

Potácím se tu čelem 
k moři, tohle jsem dřív neviděla,
            zaostřím zrak,
                                   natáhnu záda
k naplavenému dřevu na břehu,
                        zlatě zářící sloup
zvedl se z těch mrazivých vod,
na podstavci s třemi schody,
stupínky jak odřezky diamantu,
                                   ohromný sloup,
svislé vrásky,
zúžil se do oslnivé modři,
            ohnula jsem záda,
                                   tam, na hlavici,
houpe se malý jako měsíc červený den.

Mirkka Rekola: Kuutamourakka, 1981.

Leave a Reply

Please log in using one of these methods to post your comment:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s