Tehdy v zimě mě skutečně udivilo
holubí vrkú,
ozývalo se ze střechy bez ustání,
a jakmile mráz polevil, jaká to moc
na moji hlavu, pršelo tam a střechou zatékalo
tehdy v zimě,
myslela jsem na tebe stále ještě tehdy v zimě.
Mirkka Rekola: Kohtaamispaikka vuosi, 1977.