Nechala jsem čas, uvidíš to místo
tento rok.
Pootočila jsem odsud světové strany,
každý podzim jsem viděla co šlo.
Seděla jsem za stoly,
počítala kolik za nimi bylo:
dvanáct, třicet a dva,
za malým stolkem
už jsem ti byla docela blízko.
Teď je uklizeno, židle
obrácené vzhůru na stolech.
Nevymýšlím si, potkám tě
tento rok,
toto místo zůstane na léto.
Mirkka Rekola: Kohtaamispaikka vuosi, 1977.