Sedí u stejného stolu
roční období
kolem dokola, a teď znova,
teď znova začínají se přít
o dávno stanovené dědictví.
Je zbytečné říkat jim,
jděte na hodnou dobu od toho,
rok nenásleduje rok, prázdný stůl je zamluven.
Ale ona nejdou,
vymění talíř,
mluví druhým do úst.
Mirkka Rekola: Kohtaamispaikka vuosi, 1977.