Obracím velké bílé potištěné archy,
sněhu dál přibývá, papír žloutne,
na zem padá ticho.
Tady je otisk prstu, okvětní list zde
ta kapitola, dvanáctá, v níž se ztratila.
Mirkka Rekola: Kohtaamispaikka vuosi, 1977.
Mirkka Rekola 144
Finnish poetry in translation
Runoo1 
výborná,báječná, krásná, vskutku literární báseň!
LikeLike