V centru odkud se ulice rozcházejí
paprskovitě
stánek s květinami
vprostřed těch pohybů
kterými se obchází.
Když jsem se vrátila, byl pryč,
já v ruce kytici ohnivě červených kapucínek,
které jsi natrhala na svojí skalce.
Krátce jsem je nechala na stole
a pak jsem je jednu po druhé snědla.
Mirkka Rekola: Tuulen viime vuosi, 1974.
Runoo1 