V restauraci oči
nad miskou polévky.
Je to on-a?
Mění podobu, je a není.
Teď vyplivuje kousek kosti,
je to asi někdo jiný,
odcházím odsud, už jsem jedla.
Toto je dlouhá a bláznivá cesta:
vidím tě ve tvářích jiných, svojí.
Mirkka Rekola: Minä rakastan sinua, minä sanon sen kaikille, 1972.
Runoo1 