Mirkka Rekola 79

Když jsem v noci vstala, že se najím,
pták tamhle na javoru vyklapával
a cvrlikal jednu a tu samou melodii.
Vyletěla až tam do výšin.
Ze zobáčku se otevřela noc,
            ranní světlo se zachvělo a
já byla nasycena.

Mirkka Rekola: Minä rakastan sinua, minä sanon sen kaikille, 1972.

Leave a Reply

Please log in using one of these methods to post your comment:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s