Kapky světla vody
očím prchající plachty
racek a motýl.
Na pláži staří a děti
a jeden kluk tam
rozplývá se na skaliskách
když nad ním prochází slunce
a jde do vody
a ty dívky taky
co mají sandály v trávě.
Pohyb dne tak jako nikdy, vždycky.
A kdo, kdo všechno?
Máš času celý svět.
Mirkka Rekola: Anna päivän olla kaikki, 1968.
Runoo1 