O půl páté na nádraží.
Slunce je červené,
před poštou vysoký stoh deníku Helsingin Sanomat
Zastavím se a přečtu si smuteční oznámení.
Na stanovišti taxíků zvoní telefon, nikdo to nebere,
od mostu přichází stařec,
bez ustání pokyvuje,
rozloučení přivítání,
projde kolem.
Mirkka Rekola: Anna päivän olla kaikki, 1968.
Runoo1 