Mirkka Rekola 55

Pět labutí na zasněženém jeřábu.
Jedna poklidně pozvedla křídla.
Tak zvláštní všechno,
            zvláštní mít
za této zimy bílý sen.

Moje sáně jsou tmavě hnědé
a skluznice řiditelné,
na kopci dům jako v dětství,
ten velký, kde to vždy žilo.

A labuť vyletěla tím směrem.
Bylo tak klidno konečně
a já na saních asi usnula.

Mirkka Rekola: Anna päivän olla kaikki, 1968.

Leave a Reply

Please log in using one of these methods to post your comment:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s