Chodila jsem po provaze světem i když není
k smrti zrozený.
Seděla jsem v rohu kousala do jablka kolem dokola ptala se
kdo do něj kousl.
Ležíc bez únavy úrovně se proměnily:
vezmi si svou postel a jdi.
Wer durch die Welt will
muss sich krümmen
Nejpozději na Hietaniemi jsem zapomněla že nevidím
ven.
Mirkka Rekola: Ilo ja epäsymmetria, 1965.
Runoo1 