Mirkka Rekola 43

Židle tam stála, abych mohla sedět
a přemítat, odkud jsem sem přišla:
svět místnost archa
jako kruh, rozčtvrcený.
Odešla jsem, nejprve jsem pustila dveře, uhnuly,
hladká zeď ruka s níž píšu.
Viděla jsem listy stromů
a listy stromů byly před rozpukem
v parku dívka která napadala na nohu,
v očích modro kolem země.
            Radost a asymetrie.
Nebe se rozeznělo
modře, v oku kolem země
racek rackovi na hřbetě a jaro.

Mirkka Rekola: Ilo ja epäsymmetria, 1965.

Leave a Reply

Please log in using one of these methods to post your comment:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s