Mirkka Rekola 13

ZIMA

Zeptej se němého uhlí
co ozářilo
prohřála pokoj tvé tváře
tato noc?

V těchto stupních se chodí potichu.
Zadržuji mnohaleté výhonky.
Jsem nesmírná a nutím zemi
aby přiznala barvy.

Mirkka Rekola: Tunnit, 1957.

Enter your comment here...

Please log in using one of these methods to post your comment:

Email (required) (Address never made public)

Name (required)

Website

You are commenting using your WordPress.com account. ( Log Out / Change )

You are commenting using your Twitter account. ( Log Out / Change )

You are commenting using your Facebook account. ( Log Out / Change )

Connecting to %s

%d bloggers like this: