Mirkka Rekola 7

NA BŘEHU

Pod naplavenými dřevy
jako malé shluky
houpou se řasy
rezavě červené
a břeh třpytí se
lasturami.

Nikdo neví
kde je cesta nejpřímější.

Z klidu dna
poví hladina mnoho.
Když se unavíš, nepoví
nic jiného.
A trochou odvětí
spása břehu.

Nemáme nic, nemáme nic víc 
než právo plout.

Mirkka Rekola: Vedessä palaa, 1954.

Leave a Reply

Please log in using one of these methods to post your comment:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s