Risto Ahti
Lidskou mysl lze přesunout z jednoho času do druhého,
člověka samotného z místa na jiné.
Strom roste na správném místě, ale my kdekoliv to jde.
Člověk se chlubí tím, že když se mu zachce, může odejít ze správného místa a času, odtamtud,
kde se dějí věci.
Lidé si, zdá se, myslí, že čas a místo nejsou na stejném místě.
Lidé si, zdá se, myslí, že oni sami nejsou na správném místě
ve správný čas.
Z hlediska jakéhokoliv trvalého směřování působí nezakořeněný pohyb lidí
v čase a místě jako ubohé honění se za hodinami a pochutinami.
Tímto způsobem člověk pochopitelně tloustne, ale přestane růst a nevykvete.
Risto Ahti: Oikkuja ja totuuksia. WSOY, 2005.
Runoo1 