Mirkka Rekola
Nechala jsem čas, spatříš jeho místo
tento rok.
Otočila jsem odsud světové strany,
každý podzim jsem spatřila, co šlo.
Seděla jsem u stolů,
počítala, kolik jich bylo:
dvanáct, třicet a dva,
u jednoho malého stolku
jsem ti byla už docela blízko.
Teď jsou uklizené, židle
obrácené vzhůru na stolech.
Nevymýšlím si, já tě potkám
tento rok,
tohle místo zůstane na léto.
Mirkka Rekola: Kohtaamispaikka vuosi. WSOY, 1977.
Runoo1 