Mirkka Rekola
Dlouhým monologem
mluví napříč věky:
neslyšíte?
doufají v to u druhých,
čekají od sobě podobných,
rodí se tací.
A tak je svět uspořádán,
že ti druzí se unaví
a začnou vykonávat povinnosti.
Mirkka Rekola: Tuulen viime vuosi. WSOY, 1974.
Runoo1 