Mirkka Rekola
Já teď odcházím z tohohle měsícem osvětleného auditoria,
v němž tě nepotkám,
odcházím se skokem v botách,
a i kdyby se zpoza každého rohu
vyřítila malá dvojspřeží,
nevadí.
Svět je mi
demonstrací.
Ale to, že je tak k smrti vážný,
proti tomu jsem, co si vzpomínám, vždy brojila.
Mirkka Rekola: Minä rakastan sinua, minä sanon sen kaikille. WSOY, 1972.
Runoo1 