47

Eeva-Liisa Manner

Teoréma

Próza nechť je tvrdá, ať vzbouzí znepokojení.
Ale báseň je ozvěna, kterou slyšíme, když život mlčí:

po horách kloužou stíny: obraz větru a mraků,
chod dýmu nebo života: jasný, ponurý, jasný,

tiše proudící řeka, hluboké podmračné lesy,
pozvolna trouchnivějící domy, teplem sálající uličky,

práh zteřelý opotřebením, ticho stínu,
bojácný krok dítěte do šera pokoje,

dopis, co přišel zdaleka a prostrčený pode dveřmi,
tak velký a bílý, že zaplní celý dům,

nebo den tak strnulý a jasný, že je slyšet,
jak slunce zašívá opuštěné modré dveře.

Eeva-Liisa Manner: Paetkaa purret kevein purjen. WSOY, 1971.

Leave a Reply

Please log in using one of these methods to post your comment:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s