50

Saila Susiluoto

když člověk probdí noc, je pro den příliš křehký
návštěva zneuctěná falešnou větou
vítr pleská do lícních kostí, kloubů na prstech
světlo skřípe o mořské sklo
nebojím se toho, kým jsem, jen toho, jakou jsem se málem stala

tak bílou, tak špatnou, tak

spořádanou, jako čekárna čtvercového půdorysu

Saila Susiluoto: Dogma. Otava, 2012.

Leave a Reply

Please log in using one of these methods to post your comment:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s