51

Saila Susiluoto

láska se roztřepává od prostředka jako lesklá látka
zapsané, veršované osudy
oko za okem se vytrácí
zůstává tvrdé světlo, neúprosný prstenec slunce
pokud dny všechno obrátí
vteřiny a jejich příliš pomalý tep
světlo se probije kladivem přes zápěstí
deštěm šumící zahrada, tvůj smutek
modravá obloha se zhroutí břízám na ramena
lásko

stydké kosti nejsou klecí ale úkrytem
srdce není znalost ale otázka
láska jen pádová koncovka
pohyb z místa na místo lehký jak ptačí kůstka
světlo zataženého rána
mraky ve tvaru kovadliny

slova uprostřed mýtiny
nebo pod kladivem, když kladivo mlátí naprázdno, slova pouhé jiskry
síla pohybu, mechanika svalů
když přetváříš krajinu očima, obrazy
pohnutí a kovově tvrdý moment
rychlý pohyb pádových koncovek

Saila Susiluoto: Dogma. Otava, 2012.

Leave a Reply

Please log in using one of these methods to post your comment:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s