Miia Toivio
Píseň mého srdce
Píseň mého srdce je rozdrobená v lese
píseň mého srdce je tam už dlouho
líbí se mi na to hodně myslet
mám to v hlavě stále
a ty můžeš jen hádat co to je
a máš s tím něco společné.
Kdysi tu byla ozvěna tvého hlasu
ale pak už jsem si tím nebyla tak jistá
dlouho jsem se za ní naběhala
tak dlouho až se nakonec ztratila nebo šla domů
než mi došlo abych šla přímo k ní
bez vytáček a otáček a popírání čehokoliv.
Jak to že to prý nebylo dost?
Copak by to už teď nemohlo stačit?
Co si o tom myslíš, jak ti to
připadá, připadá ti, jako by tu byla?
Miia Toivio: Loistaen olet. Teos, 2007.
Runoo1 