Henriikka Tavi
Lišaj smrtihlav
Vyprávěla jsem ti o motýlech
a ptácích a vyprávěla jsem ba i
„Následujícího léta zemřela u sousedů jak
sestra, tak snacha“
Oves hluchá a jak snadné ji z nás plít!
byla oddanost jako „nerost“, „povodeň“, „žízeň“
jejíž žízeň se v žízni utápí
Pokud dítě řekne: „My byly kdysi taky děti“,
les odpoví:
„Jak dětmi, tak rodiči
navzájem jsme si.“
je taky
vzdálený poutník
ruce s nimiž v ruce jsem šla domů současně
hlavy s nimiž je má hlava svázaná
„kytice lebek“ která se ve mně promítá
Tohle mi vyprávěl jeden bez hlasu a falešný prorok
a teď to vyprávím já tobě.
Henriikka Tavi: Toivo. Teos, 2011.
Runoo1 