67

Mirkka Rekola

Stála jsi tam přede dveřmi,

            vypadala jsi tak stejně velká,

maskovaná tak dobře,

že mi hned došlo,

že jsem tě nemohla znát.

            A se všemi stromy za sebou

stála jsem tam na zápraží,

obě ruce prověšené taškami,

            jaké to bezmocné stvoření,

tvůj úsměv v koutcích rtů,

koho jiného by mohl být.

Mirkka Rekola: Valekuun reitti. WSOY, 2004.

Leave a Reply

Please log in using one of these methods to post your comment:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s