74

Risto Ahti

Když zanikl svět 

Když zanikl svět, lidé pobíhali v bláznivých hordách 
kolem dokola. Viděl jsem to už mnohokrát. 
Aby se zachránili, navzájem se ušlapali. 
Mě sem postavili, abych promluvil o tomto: tento svět opravdu kompletně zaniká, 
a záchrany není. 
Zbytečné před tím utíkat.  

Vím, že když se mi povede, aby lidé pochopili, že všechno tohle snažení je 
nesmyslné, vystoupí ze svých aut a z rakví svých obydlí a 
začnou se dívat jeden druhému do očí. 
Dívají se jeden druhému do očí, dotýkají se navzájem svých rukou a nosů 
a diví se, že k tomu ještě mají příležitost – a namísto toho, aby 
se něčeho obávali nebo se utápěli ve věčném smutku, se ptají jakoby 
písní jeden druhého: „Panečku, jak ty jsi jenom nádherný a krásný, 
chystáš se někam na oslavu?“

„Ach, jak krásné je žít, život je velkolepý, věčný! Podívejte se, pokud svět zanikne a svět jistojistě zanikne, zanikne jen ten svět, který nikdy nebyl, jen peklo zanikne.“

Risto Ahti: Täsmällinen selvitys ei mistään. WSOY, 2009.

1 Comment

Leave a Reply

Please log in using one of these methods to post your comment:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s