Vesa Haapala
Staré zčernalé modříny,
v bouřící šedi
prázdnota paobrazem po každém hromu.
Přemýšlel jsem, jak psát,
aniž by řádky končily ve vzduchu:
všechno je, co není.
Přemýšlel jsem, jak milovat
a jak jsme byli dáni na odiv.
Vesa Haapala: Valekuolleet. Otava, 2017.
Runoo1 