Sirkka Turkka
2.
Pěst se rozevřela na přikrývce jako mocná květina. Tělo je noční řeka, po níž splývá pustý plnovous. Ve snu se mysl oddělí od těla, vezme na sebe podobu ptáka a cvrliká a letí přitom do tmy.
Sirkka Turkka: Minä se olen. Tammi, 1976.
132
Runoo1 