136

Sirkka Turkka

Známý přišel na návštěvu. Proteklo hodně kávy a slov a tamhle už jde, čekají na něj, v malém žlutém autě. Jako by se jelo pampeliškou jarem, napříč a pryč. Ještě stále máváme, i když už nás není vidět. Potom se pomalu otočíme, nikam nespěcháme. Však ona tam bude dál, malá chata, jejíž jedna líce je červenější než druhá.

Sirkka Turkka: Minä se olen. Tammi, 1976.

Leave a Reply

Please log in using one of these methods to post your comment:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s