Paavo Haavikko
Minulost je jediná uskutečněná budoucnost.
Popel jednou vykvete, krásně.
Otevírám bránu podzimu, nepřijde bez vyzvání.
Nabídnu mu víno, nabídnu mu jehněčí.
Díval jsem se, jak jí, díval jsem se, jak popíjí.
Paavo Haavikko: Talvirunoja. WSOY. 1990.
Runoo1 