227

Olli Heikkonen

Tohle je obrovská zem,
mručí Ejzenštejn, zatímco kroutí stativem. Na obzoru samá bažina a tundra,
bažina a tundra, ale pusu nakonec vždycky
naplní hořká chuť. A měsíc je nějak hrbolatý,
přes sklo láhve vodky, jako červené tváře bábušky.
Teplý čaj na place není k dostání.

Ale co je nám po nich, Sergeji,
kluci budou vždycky klukama, a příští rok
už budem pálit filmy.

 

Olli Heikkonen: Jakutian aurinko. Tammi, 2000.

Leave a Reply

Please log in using one of these methods to post your comment:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s