Olli Heikkonen
Tohle je obrovská zem,
mručí Ejzenštejn, zatímco kroutí stativem. Na obzoru samá bažina a tundra,
bažina a tundra, ale pusu nakonec vždycky
naplní hořká chuť. A měsíc je nějak hrbolatý,
přes sklo láhve vodky, jako červené tváře bábušky.
Teplý čaj na place není k dostání.
Ale co je nám po nich, Sergeji,
kluci budou vždycky klukama, a příští rok
už budem pálit filmy.
Olli Heikkonen: Jakutian aurinko. Tammi, 2000.
Runoo1 