Aki Luostarinen
Jarní ráno a mrazivé mraky se vracejí.
Kauppatori je cítit po sledích,
Sisyfos koulí svůj kámen do kopce s observatoří,
odkud se s večerem zase skutálí.
V přístavu trajekt zívá,
v hubě auta střádá:
Tak daleko do Evropy,
tolik ledů prokousati.
Tam neuslyšíš nářky,
tam nepoznáš útrapy.
Aki Luostarinen: Mennyt on vieras maa. Valitut runot. 1975–2002. WSOY, 2002.