253

Aki Luostarinen

Spíme s okny dokořán,
ty vzdycháš jako svět:
dýcháš zhluboka
abys s ním aspoň ve spánku
držela dech.

Z konce tisíciletí zůstávají fialové noci –
když jsem pro nás ukradl mraky
a tys snědla půlku měsíce
– navždy v paměti.

Aki Luostarinen: Luonnostani (1978). In: Mennyt on vieras maa. Valitut runot. 1975–2002. WSOY, 2002.

 

Leave a Reply

Please log in using one of these methods to post your comment:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s