Aki Luostarinen
Spíme s okny dokořán,
ty vzdycháš jako svět:
dýcháš zhluboka
abys s ním aspoň ve spánku
držela dech.
Z konce tisíciletí zůstávají fialové noci –
když jsem pro nás ukradl mraky
a tys snědla půlku měsíce
– navždy v paměti.
Aki Luostarinen: Luonnostani (1978). In: Mennyt on vieras maa. Valitut runot. 1975–2002. WSOY, 2002.
Runoo1 