Pentti Holappa
Soused Číny
Na psacím stole asi dvacet kopějek,
za oknem červenají třešně, východ ne. Žluté
jsou listy na stromě. Špačci skotačí na větvích
a děti v parku. Na betonových zdech západní slunce.
V kuchyni bzukot lednice. Skoro jako doma,
za zasněženými vrcholky hor však začíná Čína.
Po zítřku bude narození zas o něco dál než dřív.
Jaké neštěstí, jaké štěstí! Žil jsem, cestoval. Tady
i tadyhle vidím a slyším, slepý a hluchý.
Pentti Holappa: Ankkuripaikka, WSOY, 1994.
Runoo1 