Miia Toivio
Něco podivného propadá vědomím
tak jako mokrý sníh
velké tající vločky
padá to dozadu a dolů
Můžu jen snít o zamrzlém jezeře ve mně,
do něhož odpadávají zbytky
a v němž to, co nemohu získat,
hoří velmi studeným plamenem
Miia Toivio: Sukupuutot. Teos, 2019.
Runoo1 