280

Katri Vala

Moře

Jsi moře, láska moje,
jsem břeh, kterému neunikneš.
V temném vzdoru
jdeš svou cestou přese mne.
K cizím břehům se touláš,
zrádně a bezcitně.

Beznaděj nade mne jako mlha stála,
mému srdci síla došla,
nevím, čím jsem žila.
Vtom se vracíš s třpytivýma,
tonoucíma mořskýma očima,
líbáš mé nohy,
zpíváš: ty jediná.

Natisíckrát jsem tě již proklela,
tisíckrát odpuštění dala.

Katri Vala: Maan laiturilla. WSOY, 1930.

Leave a Reply

Please log in using one of these methods to post your comment:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s