281

Katri Vala

Když jsi odešel

Spala jsem.
Uslyšela jsem bolestné vzlyky:
to plakalo mé zamilované srdce,
ale já se nemohla vzbudit:
Večer jsi mne přikryl
pokrývkou vonící něžnostmi.
Ležela jsem v rozkvetlém moři,
všechny údy slastně rozechvělé.

Konečně jsem se vzbudila.
Připadlo mi, že moře pění přese mne,
tvář vlhká kapkami příboje.
Srdce zavolalo:
loď už odplula!
Přitiskla jsem tvář ke studenému oknu:
prchající plachta uháněla již v dál.

Bledá ústa úsvitu
se mi do ubohých očí zahryzla.

Katri Vala: Sininen ovi. WSOY, 1926.

 

Leave a Reply

Please log in using one of these methods to post your comment:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s