284

Katri Vala

Jaro

Noc zjara, obloha přímo nade mnou,
k tváři si ji přitahuji
jako větev orosenou.
A květy hvězd sbírám do náručí,
tak světlé a něžné. Za doteku
mých rtů pupen v život vypučí.
Jásot jeho se mi v duši rozezvučí,
vůně zavine do zlatavého oblaku.

Katri Vala: Maan laiturilla. WSOY, 1930.

 

Leave a Reply

Please log in using one of these methods to post your comment:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s