Elina Vaara
Vím
Osamělá duše má,
jak jen bys mohla setřásti ze sebe tyto masy vody
a světlo a tmu oblohy, jež se na ní střídají – !
Ploveš si v této vzpomínce jako améba v pramoři.
Teskníš za svým steskem.
Proklouzneš do moře smrti bez povšimnutí
jako ryba
Elina Vaara: Loki-kirja. WSOY, 1965.
Runoo1 