297

Elina Vaara

Vím

Osamělá duše má,
jak jen bys mohla setřásti ze sebe tyto masy vody
a světlo a tmu oblohy, jež se na ní střídají – !
Ploveš si v této vzpomínce jako améba v pramoři.
Teskníš za svým steskem.
Proklouzneš do moře smrti bez povšimnutí
jako ryba

Elina Vaara: Loki-kirja. WSOY, 1965.

Leave a Reply

Please log in using one of these methods to post your comment:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s