302

Pentti Holappa

Pes spí

Miluju tě, řeknu a podívám se na svého starého psa.
Říkám to sobě. On neslyší
a je slepý. Jednoho rána
začal na pravou zadní pokulhávat. Spí,
spí hodně, a když se vzbudí, vyplazuje jazyk.
Vím, že má žízeň. Netrefí k misce s vodou.
Někdy se ptám, jestli je tohle nevyhnutelné. Ptám se.
Odpovídají mi, že jsem vinen.

 

Pentti Holappa: Ankkuripaikka, WSOY, 1994.

Leave a Reply

Please log in using one of these methods to post your comment:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s