305

Aki Salmela

Chuť ticha

Čím dál jdeš, tím se všechno rozpíná. Čím dále jsi, tím šířeji se rozevírají ztracené možnosti, bez nichž bys už nedokázal existovat. Zpočátku je rozdíl mezi těmi dvěma nepatrný, sotva postižitelný. Pak, když na tebe čas položí svou těžkou ruku jako roztržitý obr, začneš rozeznávat drobné, prchavé nuance, začneš rozeznávat, jak rostou, rozšiřují se, vytlačují ven z toho, co je, jako hvězdy. Nakonec, když všechno ostatní utichne, dá rozeklaný jazyk vyklíčit novým chutím.

Aki Salmela: Tyhjyyden ympärillä. Tammi, 2008.

.

Leave a Reply

Please log in using one of these methods to post your comment:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s