Aki Salmela
Chuť touhy
Dalo by se asi očekávat, že touha bude chutnat po neklidně se převalujícím moři, chladném podzimním ovzduší, po vlhkosti, kterou za sebou zanechávají potemnělé noci, nebo po měsíci, který pozvolna putuje další bezesnou nocí. Dalo by se asi očekávat, že jazyk tohle bezprostředně rozpozná, že chuť rozezní známé melodie na citlivých klávesách paměti. A přesto když se touha prožene jazykem, je to vždy nějaká neznámá variace na staré téma, kolem dokola ohlazené kameny, které, jak se postupně vyjeví, jsou z ledu.
Aki Salmela: Tyhjyyden ympärillä. Tammi, 2008.
.
