317

Helvi Hämäläinen

Smuteční den

Jeden den mám právo truchlit,
na jeden den okna nebes pozavírám,
smažu modř,
na znamení svého smutku černé slunce vyvěsím.
Na jeden den nechám květiny chřadnout,
na jeden den ptáky umlknout.

Mám právo truchlit jeden den, mám právo truchlit.

Ubili ho v boji,
tělo plné ran,
ubili ho v boji,
obří rány krev roní.

V očích pustá moře,
pískový vlas,
mám právo truchlit pro zlatovlasého muže,
zemřel pln ran.

Jeden den prosedím nečinná,
okna nebes pozavíraná,
neosedlaný jediný kůň.

 

Helvi Hämäläinen: Sukupolveni unta. WSOY, 1987.

.

Leave a Reply

Please log in using one of these methods to post your comment:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s